Základním výcvikem by měl projít každý pes včetně jeho majitele, ať už se s ním později budeme chtít věnovat jakékoli jiné činnosti. Poslušnost psa je základním kamenem dobrých vztahů nejen v domácí smečce (lidské i psí), ale i tam, kde se s ním pohybujeme - na vycházkách, při cestování nebo u vašeho veterináře.

Bez vzájemné důvěry (i my musíme psovi věřit) a dobrého kontaktu se psem, bude další výcvik velmi obtížný a výsledky asi nebudou takové, jaké jsme si představovali. Dobrý vzájemný vztah začíná výchovou, která postupně přechází přes základní návyky ve výcvik a i dál se s ním prolíná. Máme-li nějaké nedostatky ve výchově našeho psa, těžko je budeme dohánět ve výcviku. Jen nácvik poslušnosti nám bude pomáhat k ujasnění vztahů mezi námi a psem.

Na výcvik psa není nikdy pozdě. Musíme ho jen přizpůsobit stupni vycvičenosti (jestli alespoň už něco umí). I dospělého psa učíme nejdříve jednodušší cviky a potom teprve složité. U staršího (zdravého) psa půjde rychleji např. překonávání překážek, protože už nemusíme brát takový ohled na vývoj kloubů a kostry jako u štěněte nebo mladého psa. Přesto musíme mít trpělivost, některé cviky nemusí jít tak rychle, jak bychom očekávali (ty, které vedou např. k podřízenosti psa). Správně vychovaný a zaměstnaný pes nemá sklony k toulání, nevybíjí si agresi na všech kolem, neprojevuje se u něj v takové míře destrukční chování z nudy...

Výcvikem se lidé zabývali odedávna. Cvičitelé své dobré i špatné poznatky postupně shromažďovali, vyhodnocovali, zaznamenávali a předávali je dál novým generacím. Tak vznikly různé metodiky výcviků - podle využití psů, které se postupně doplňují o nové poznatky, aby byl výcvik úspěšnější.

Jsou to léty ověřené postupy - metody, podle kterých se psi cvičí. To, jaké a jak obtížné cviky pes musí umět a provádět na povel psovoda, uvádějí platné zkušební řády. Podle zaměření mají své názvy. Stupně náročnosti určují jednotlivé zkoušky (většinou mají 3 stupně). Závody např. ve všestranném výcviku se pořádají podle stupňů obtížnosti zkušebních řádů.
Nikdo nás nemůže nutit, abychom psa podle ověřených postupů cvičili.

Ale budeme-li chtít dosáhnou dobrých výsledků ve vybrané činnosti nebo při zkouškách (závodech) podle zkušebních řádů, dojdeme podle známých metod k cíli snadněji a dříve.

O to více je jeden nejdůležitější faktor: Vždy Vás musí při výcviku vést zkušený a vzdělaný kynologický instruktor nebo kynologický trenér, pokud vás vede ve výcviku někdo, kdo nemá dostatečné zkušenosti z mnoha typy plemen, zkušenosti z oblasti etologie psů a sám má jen základní zkoušky se svým psem a je chytrý jak rádio, tak takovým "trenérům" se vyhněte. Nekvalitní trenér-instruktor-psí kouč apod. Vám dokáže někdy absolutně nenávratně psa poškodit a Vám znechutit další práci se psem...